Československé bankovky
Československé bankovky jsou jedinečným svědectvím proměn státu od roku 1918 až po moderní éru. Odráží první republiku, okupaci, komunistický režim i přechod k demokracii – včetně umění, symbolů i ideologie své doby.
Československá bankovka o nominální hodnotě 1000 korun z roku 1945 je jedním z prvních platidel třetí republiky a připomíná obnovu státní suverenity po druhé světové válce.
Československá bankovka o nominální hodnotě 1000 korun z roku 1945 je jedním z prvních platidel třetí republiky a připomíná obnovu státní suverenity po druhé světové válce.
Československá bankovka o nominální hodnotě 1000 korun z roku 1945 je jedním z prvních platidel třetí republiky a připomíná obnovu státní suverenity po druhé světové válce.
Ikonická bankovka s motivem dělníka a rolnice z roku 1961, znovu vydaná v 90. letech – symbol přechodu od socialismu k nové éře československé státnosti.
Reprezentativní tisícikoruna z roku 1932 z období první republiky zaujme nejen svou vysokou nominální hodnotou, ale i propracovaným výtvarným zpracováním a historickým významem...
Vysoká nominální hodnota 5000 korun z roku 1944 z období Protektorátu Čechy a Morava představuje nejen mimořádný sběratelský kus, ale i důležitý doklad válečné měnové politiky.
Bankovka z roku 1942 o nominální hodnotě 1000 korun z období Protektorátu Čechy a Morava je výjimečným dokladem válečné historie a okupační měnové politiky.
Bankovka z roku 1942 o nominální hodnotě 1000 korun z období Protektorátu Čechy a Morava je výjimečným dokladem válečné historie a okupační měnové politiky.
Kolkovaná slovenská bankovka z období 1941/1945 s hodnotou 500 korun a perforací SPECIMEN je unikátním sběratelským artefaktem z přelomu válečné a poválečné éry střední Evropy.
Slovenská bankovka z roku 1941 v nominální hodnotě 500 korún představuje výrazný symbol období samostatného Slovenského štátu s propracovaným designem a národním motivem.
Bankovka z roku 1942 o nominální hodnotě 1000 korun z období Protektorátu Čechy a Morava je výjimečným dokladem válečné historie a okupační měnové politiky.
Československá bankovka z roku 1945 s portrétem Jana Kollára a výjevem Štrbského plesa je reprezentativním příkladem poválečné měnové obnovy a kulturní kontinuity.
Bankovky z období Československa a jeho následnických států tvoří jedinečný průřez dějinami střední Evropy od roku 1918 až po dnešní dobu. Od vzniku první republiky přes válku, socialismus, sametovou revoluci až po samostatné státy po roce 1993 – každé období zanechalo v měně nejen svou ekonomickou stopu, ale i estetický a ideový otisk.
První československé bankovky z let 1919–1926, navržené mimo jiné Alfonsem Muchou, kombinují uměleckou krásu s národní symbolikou. V období druhé světové války přichází rozdělení měny – bankovky vznikají pro Protektorát Čechy a Morava i Slovenský štát, často v omezených nákladech a s vysokou historickou hodnotou.
Po válce následuje dočasné přechodné období, pak socialistické bankovky po roce 1953 s ideologickými motivy a reálným zobrazováním lidí „budujících socialismus“. V 70. a 80. letech dochází k postupnému technickému zdokonalení a zvýšení zabezpečení tiskovin.
Bankovky vydané těsně před zánikem Československa – s portréty Masaryka, Komenského či Dubčeka – jsou dnes ceněny pro svůj krátký oběh a vysokou výtvarnou úroveň. Po roce 1993 vznikají dvě samostatné měny – česká koruna a slovenská koruna, každá se svým grafickým stylem, kulturními tématy a bezpečnostními prvky.
Slovenská koruna byla v roce 2009 nahrazena eurem, zatímco Česká republika zůstává u vlastní měny. Moderní ČR bankovky patří k technicky nejpokročilejším v Evropě a navazují na tradici československé měny svým důrazem na osobnosti, vzdělanost a kulturní identitu.
Kategorie „Československo (od 1918 až po současnost) – bankovky“ nabízí jedinečný vhled do proměn státní identity a měnové kultury v průběhu více než sta let.
