Evropské mince
Mince z Evropy nabízejí fascinující pohled na dějiny kontinentu. Od antických civilizací přes středověké království až po moderní státy – každá mince odráží svou dobu i kulturní identitu národa.

Stříbrná pamětní mince Maďarska připomíná Ference Deáka – státníka, který se zasloužil o rakousko-uherské vyrovnání a modernizaci země.

Stříbrná pamětní mince Nizozemska připomíná historické rozšíření Evropské unie v roce 2004 a nese moderní portrét královny Beatrix. v

Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.

Stříbrná koruna z roku 1899 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.

Stříbrná dvoumarka z roku 1876 s portrétem císaře Wilhelma I. představuje ranou fázi mincovní reformy Německého císařství a ražbu Berlínské mincovny.

Rakouský měděný dvoukrejcar z roku 1851 s dvouhlavým orlem a raným typem ražby Františka Josefa I. představuje zajímavý relikt císařské měnové reformy.

Měděný krejcar z roku 1762 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.

Stříbrná koruna z roku 1901 s portrétem císaře Františka Josefa I. je klasickou ukázkou rakousko-uherského mincovnictví a dobového řemeslného zpracování.

Stříbrná pamětní mince Maďarské lidové republiky připomíná Mistrovství světa ve fotbale 1982 a spojuje sportovní motiv s tehdejší státní symbolikou.

Stříbrný groš vévody Albrechta Hohenzollerna z roku 1543, ražený v Královci, představuje významnou minci raně novověkého Pruska.

Reprezentativní sada pěti originálních říšských marek z let 1934–1938 ukazuje proměny německé mince v období nacistické propagandy a předválečné éry.

Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Evropské mince tvoří mimořádně bohatou a rozmanitou oblast numismatiky. Každý stát, každé období a často i každý panovník přináší do mincovnictví své vlastní symboly, hodnoty i technologické přístupy. Sbírání evropských mincí tak umožňuje sledovat proměny moci, hospodářství, víry i identity jednotlivých národů v průběhu více než dvou tisíciletí.
K nejstarším evropským ražbám patří antické mince řeckých měst a Říma, které dodnes fascinují realistickým ztvárněním postav a mytologických motivů. Následují mince středověkých panovníků – denáry, brakteáty, groše či florény – jež odrážejí formování raných států a mocenských struktur. V období novověku se objevují talary, zlatníky a dukáty, které se stávají mezinárodně uznávanými platidly a nástroji diplomatického vlivu.
Moderní evropské mince – ať už z doby národních států 19. století nebo meziválečných republik – nesou vlivy průmyslové revoluce, uměleckých směrů a ideologií. Významné jsou také pamětní mince z období po roce 1945 a zavedení eura jako společné měny části kontinentu. Euromince každého státu si přitom zachovávají vlastní národní motivy, čímž kombinují jednotu a rozmanitost evropského prostoru.
Kategorie „Evropa“ je ideální pro sběratele, kteří chtějí objevovat dějiny kontinentu skrze jeho peněžní kulturu. Od malých městských ražeb až po slavnostní císařské tolary – evropské mince jsou kronikou času vyraženou do kovu.