Známky a žetony
Známky a žetony představují fascinující svět účelových platidel z dob rozkvětu českého průmyslu a řemesel. Od hornických známek až po chmelové žetony dokumentují každodenní život našich předků. Tyto drobné kovové artefakty vypráví příběhy zaniklých pivovarů, dolů a továren české historie.

Měděný Rechenpfennig z doby císaře Rudolfa II. (1576–1612), ražený pravděpodobně v Norimberku. Žeton užívaný k počítání i obchodu, dnes vzácná historická památka.

Početní groš z doby císaře Rudolfa II. byl užíván jako žeton pro obchodní a účetní účely. Nese habsburské a zemské znaky a dokládá rozvinutou kulturu obchodu v pozdní renesanci.

Hotelový žeton z pražského hotelu Flora – autentická památka na každodenní provoz socialistických hotelů a jejich interní systémy služeb.
Známky a žetony tvořily nedílnou součást hospodářského života od středověku až do 20. století. Hornické známky sloužily jako evidence směn v dolech Příbrami, Kutné Hory či Jáchymova, kde každý havíř odevzdával svou známku při sfárání. Pivní známky a žetony používaly pivovary jako účetní doklady nebo reklamní předměty - proslulé jsou zejména ražby z Plzně, Budějovic či pražských pivovarů. Chmelové známky z Žatecka a Lounska dokumentují zlatou éru českého chmelařství, kdy naše odrůdy zásobovaly pivovary celé Evropy. Cechovní a řemeslnické známky představovaly identifikaci mistrů jednotlivých cechů a jejich tovaryšů. Městské a obecní žetony plnily funkci drobných místních platidel nebo poukázek na zboží v nouzi. Zajímavou kapitolou jsou lázeňské žetony z Karlových Varů, Mariánských Lázní či Františkových Lázní, které hosté používali k úhradě procedur. Tyto drobné předměty dnes představují cenné historické dokumenty mapující průmyslový rozvoj českých zemí. Sběratelsky nejhodnotnější jsou známky zaniklých podniků, raritní ražby s nízkým nákladem nebo kompletní série z konkrétních provozů. Každý žeton je střípkem mozaiky dávno zapomenutého světa práce našich předků.