Denáry patří mezi nejstarší mince razící se na území českého státu a představují jeden z nejdůležitějších pilířů domácí středověké numismatiky. Jejich ražba začala v průběhu 10. století, kdy kníže Boleslav I. a jeho nástupci začali napodobovat franské a římské mincovní vzory. Denár se tehdy stal nejen platidlem, ale i nástrojem legitimace panovnické moci.

České denáry byly raženy převážně ze stříbra a nesly zpočátku jednoduché motivy – kříže, stylizované hlavy, písmena nebo symboly vládců. S postupem času se ikonografie vyvíjela a zobrazovala konkrétní panovníky, svaté patrony či architektonické motivy. Každá mince je zároveň důležitým dokladem existence mincoven, jejichž činnost byla úzce spjata s ekonomickou a správní organizací raně středověkého státu.

Sběratelsky atraktivní jsou zejména denáry Boleslava II., Jaromíra či Oldřicha, ale i vzácnější ražby méně známých knížat. Tyto mince dnes představují cenné historické artefakty, které nám umožňují doslova držet v ruce kus českých dějin. Zachovalost, konkrétní typ ražby, varianta a mincovna hrají klíčovou roli při jejich oceňování a klasifikaci.

Kategorie „Denáry“ je určena sběratelům se zájmem o nejstarší období českého státu. Tyto malé stříbrné mince jsou dokladem počátků měny, obchodu i kulturní identity českých zemí – a patří mezi nejcennější položky historické numismatiky.