Ferdinand I. Habsburský (1503–1564), mladší bratr císaře Karla V., byl prvním Habsburkem na českém trůně a panoval v letech 1526–1564. Jeho nástup na trůn po bitvě u Moháče znamenal zásadní změnu v politické orientaci českých zemí, které se staly součástí habsburské monarchie. Mince z jeho vlády odrážejí počátky centralizované vlády a nové dynastické symboliky.

Ferdinandovy mince byly raženy především ze stříbra, výjimečně ze zlata, a zahrnují širokou škálu nominálů – od haléřů přes groše až po tolary. Významné jsou zejména jáchymovské tolary, které se v této době staly vzorem pro mnohé evropské stříbrné mince. Na mincích se často objevuje portrét panovníka v bohatém brnění, císařský znak nebo znak jednotlivých zemí Koruny české. Legenda zpravidla uvádí jméno panovníka v latině: FERDINANDVS D G ROM IMP SEMP AVG.

Ferdinand I. se snažil o měnovou stabilizaci a standardizaci ražeb, a to nejen z ekonomických důvodů, ale i jako prostředek upevnění moci. Jeho ražby vynikají kvalitou zpracování, rytířskou estetikou a důrazem na heraldické detaily. Důležitou roli hrála i mincovna v Kutné Hoře, která se během jeho vlády stala jedním z center habsburské měnové politiky.

Kategorie „Ferdinand I.“ je určena sběratelům se zájmem o rané habsburské mincovnictví, které položilo základní kámen pro tři století trvající dynastickou vládu. Jeho mince jsou svědectvím doby reformace, střetů s Osmanskou říší i postupné modernizace státní správy.