Leopold I. (1640–1705), římský císař a český i uherský král z rodu Habsburků, vládl v období dlouhých válek s Osmanskou říší a Francií. Jeho éra byla současně obdobím kulturního a uměleckého rozmachu, což se výrazně projevilo i v mincovní tvorbě. Mince Leopolda I. jsou známy pro svůj barokní výtvarný styl, množství typů a řemeslnou kvalitu.

Za jeho vlády vzniklo obrovské množství ražeb v mnoha nominálních hodnotách – od drobných měděných haléřů až po impozantní tolary, multitalary a zlaté dukáty. Typické je zpodobnění panovníka s dlouhými vlasy, často v korunovačním oděvu nebo brnění. Nápisy bývají latinské, s tituly císaře Svaté říše římské a dalších korunovaných území. Vzácné jsou zejména mince s vyobrazením jeho manželek a synů, které vznikaly k příležitosti sňatků či úmrtí.

Významnou roli hrály v této době mincovny ve Vídni, Praze, Kremnici či Hallu. Měnový systém byl složitý a zahrnoval řadu místních variant a ražeb pro různé části říše. Vedle oběživa byly raženy i pamětní mince a tzv. klipny – čtvercové mince ražené u příležitosti výjimečných událostí, jako byly korunovace nebo vojenská vítězství.

Kategorie „Leopold I.“ je vyhledávaná sběrateli, protože nabízí neobyčejnou rozmanitost typů, vysokou uměleckou hodnotu a silný historický kontext. Mince z této éry nejsou jen platidlem, ale také důkazem reprezentativní moci a prestiže císařského dvora v době vrcholného baroka.