Ostatní Habsburkové představují panovníky, kteří sice nepatří k nejikoničtějším vládcům rodu, ale zanechali po sobě významnou mincovní produkci. Jejich ražby dokumentují politické změny, ekonomické krize, reformy i technický pokrok napříč staletími habsburské vlády v českých a rakouských zemích.

Do této kategorie patří například Maxmilián II. (vláda 1564–1576), jehož mince navázaly na tolarový systém Ferdinanda I. a často zobrazují složitou říšskou heraldiku. Josef I. a Karel VI. (na přelomu 17. a 18. století) vydávali barokní ražby s bohatou výzdobou, které reflektovaly mocenské ambice Habsburků v Evropě i zámoří. Významné jsou i ražby císařoven a spoluvládců, například Marie Ludoviky nebo Františka Štěpána Lotrinského.

Vedle tolarů a dukátů se razily i pamětní klipny, slavnostní svatební a korunovační mince či měděné haléře. Tyto ražby byly často vydávány v menším nákladu, a právě proto dnes představují zajímavé sběratelské artefakty. Mnohé z nich nesou netradiční motivy, jako jsou zobrazení chrámů, bitev nebo alegorií ctností a víry.

Mincovny ve Vídni, Hallu, Praze, Kremnici a dalších městech pracovaly pod správou různých větví habsburské dynastie a jejich ražby nesou regionální rozdíly i výtvarné vlivy. Sběratelé oceňují právě tuto rozmanitost a možnost poznat méně známé, ale bohatě vyprávějící kapitoly habsburského mincovnictví.

Kategorie „Ostatní Habsburkové“ je ideální pro ty, kteří chtějí objevovat detaily mimo hlavní historické proudy – skrze portréty, erby a nápisy panovníků, jejichž jména často zůstávají ve stínu slavnějších členů dynastie.