Rudolf II. (1552–1612), císař Svaté říše římské, český a uherský král z rodu Habsburků, patří mezi nejzajímavější a nejkomplexnější panovníky raného novověku. Jeho dvůr v Praze se na přelomu 16. a 17. století proměnil v intelektuální a umělecké centrum Evropy, kde se potkávali astronomové, malíři, alchymisté i mistři mincí. Rudolfova Praha byla městem magie, vědy i precizního řemesla.

Numismaticky je období jeho vlády velmi bohaté. V kutnohorských a jáchymovských mincovnách vznikaly ražby s císařovým portrétem, výraznou korunou a císařským orlem, často s latinskými nápisy jako "RVDOLPHVS II ROM IMP SEMP AVG". Nejčastěji se setkáme s talary, tolary, groši a dukáty, přičemž rudolfinské talary jsou dnes ikonickým sběratelským artiklem – díky bohaté symbolice a výjimečnému řemeslnému zpracování.

Rudolf II. podporoval nejen alchymisty, jako byl John Dee či Edward Kelley, ale i špičkové rytce a mincmistry. Jeho mince tak nesou nejen hodnotu ekonomickou, ale i kulturní a duchovní. Některé exempláře se svým vzhledem blíží medailím – natolik byl kladen důraz na detail a estetiku.

Pro sběratele jsou mince Rudolfa II. jedním z vrcholů habsburské numismatiky. Ztělesňují dobu plnou napětí mezi vědou a mystikou, mezi řádem a chaosem, mezi císařskou mocí a osobní melancholií. I proto jsou tak fascinující – stejně jako samotný panovník.