Tolarové období označuje etapu evropského mincovnictví, kdy se stříbrný tolar stal dominantní obchodní mincí kontinentu. Jeho původ sahá do českých zemí – konkrétně do Jáchymova, kde byl roku 1520 ražen první „joachimsthaler“, zkráceně tolar. Tato mohutná stříbrná mince se rychle prosadila díky vysoké ryzosti, hmotnosti a praktickému formátu. Stala se nejen základem pro mnoho dalších měn, ale i předchůdcem amerického dolaru.

Tolary byly zprvu raženy šlechtickými rody s povolením krále, později se jejich produkce centralizovala v habsburských mincovnách. Základem bylo kvalitní stříbro z krušnohorských dolů, především z Jáchymova a Kutné Hory. Tolary nesly podobu panovníků, složité erby, latinské legendy a měly silnou reprezentativní funkci. Byly používány nejen jako běžné platidlo, ale i jako darovací či slavnostní mince.

Tolar se rozšířil po celé Evropě a stal se měnovým etalonem až do 18. století. V různých verzích jej razily nejen habsburské země, ale i Sasko, Nizozemí, Španělsko nebo skandinávské státy. Významné jsou například levantské tolary, které sloužily pro obchod s Orientem. V habsburské monarchii se stal tolar klíčovou součástí měnového systému a symbolem mocenské a hospodářské stability.

Kategorie „Tolarové období“ nabízí sběratelům pohled na vrchol evropského stříbrného mincovnictví. Tolary z tohoto období nejsou jen krásné a historicky bohaté, ale i investičně zajímavé – zejména v dobře zachovalých exemplářích a vzácnějších variantách.