Publius Septimius Geta (189–211 n. l.) byl mladším synem císaře Septimia Severa a bratrem Caracally. Po otcově smrti v roce 211 se stal spolucísařem, avšak jeho vláda byla krátká – byl zavražděn na příkaz svého bratra během mocenského boje. Navzdory jeho tragickému osudu se dochovalo množství mincí, které poskytují cenný pohled na jeho postavení v římské říši.

Nejčastějšími ražbami jsou stříbrné denáry, které zobrazují Getu s nápisem L SEPTIMIVS GETA CAES nebo P SEPT GETA CAES PONT. Reverzní strany často nesou motivy jako Felicitas (štěstí), Spes (naděje) či Minerva, symbolizující ctnosti a božskou přízeň. Tyto mince byly raženy převážně v Římě a Laodiceji mezi lety 198–211 n. l.

Zajímavostí jsou mince s legendou PRINC IVVENTVTIS, označující Getu jako „Princeps Iuventutis“ – prince mládeže, což odráží jeho postavení jako následníka trůnu. Po jeho smrti byly jeho obrazy a jméno systematicky odstraňovány z veřejných památek v rámci tzv. damnatio memoriae.

Mince Gety jsou dnes vyhledávané sběrateli pro svou historickou hodnotu a relativní vzácnost. Dobře zachovalé exempláře s čitelnými nápisy a jasnými motivy mohou dosahovat vyšších cen na numismatickém trhu. Tyto ražby představují fascinující svědectví o dynastických intrikách a politické nestabilitě pozdní římské říše.