Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595), mladší syn císaře Ferdinanda I., byl významným představitelem habsburské moci v alpském prostoru. Spravoval Tyrolsko a další západní země habsburské monarchie z Innsbrucku, kde zároveň působil jako mecenáš umění a kultury. Jeho mincovní politika odráží ambici vytvořit nejen funkční oběživo, ale také reprezentativní ražby s vysokou uměleckou hodnotou.

Nejvýraznější ražby pochází z mincovny v Hallu, která se za jeho vlády stala jedním z hlavních mincovních center Evropy. Arcivévoda zde nechal razit velkolepé tolary a jejich zlomky, které zobrazují jeho portrét v brnění či s korunou a výraznou renesanční výzdobou. Averz nese často nápis FERDINANDVS ARCHIDVX AVST, zatímco reverz bývá věnován habsburskému erbu nebo náboženským motivům.

Vedle tolarů jsou známé i krejcary, groše a zlaté ražby, z nichž mnohé byly určeny pro reprezentační účely nebo jako dary. Typické je důraz na detail, silná heraldická symbolika a latinské legendy. Některé ražby obsahují také letopočet a značku mincovny, což usnadňuje přesné určení původu a datace.

Mince Ferdinanda Tyrolského jsou dnes velmi ceněné mezi sběrateli díky své výtvarné kvalitě, historickému významu a často i nízkému nákladu dochovaných exemplářů. Představují skvělý vstupní bod do světa renesanční numismatiky a živoucí památku na jedno z nejkulturnějších období habsburské historie.