Bankovka

Bankovka je tištěné platidlo s nominální hodnotou, vydávané centrální bankou jako zákonné platidlo daného státu. Slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty i objekt sběratelského zájmu v rámci notafilie.

Historie

První bankovky vznikly v Číně v 7. století n. l., v Evropě se začaly používat až v 17. století (např. ve Švédsku a Nizozemsku). V českých zemích se papírová platidla objevila v době Rakouska-Uherska, např. ve formě státovek. Samostatné československé bankovky začaly vycházet po roce 1919.

• Bankovky představují zákonné platidlo s nominální hodnotou, kterou určuje centrální banka.
• Jsou tištěny na speciálním papíru nebo polymeru a chráněny ochrannými prvky proti padělání (vodoznak, mikrotext, hologramy, UV prvky).
• Využívají se k hotovostnímu placení, ale i jako sběratelský předmět v rámci notafilie.

Význam pro investory a sběratele

• Běžné bankovky nemají investiční potenciál, ale vzácné série, chybotisky nebo historické emise mohou mít vysokou sběratelskou hodnotu.
• Sběratelé hodnotí zachovalost, sérii, signatury, rok emise a tiskovou variantu.
• Některé bankovky jsou limitované edice nebo pamětní vydání, určené primárně pro sběratelský trh.

Příklady

• Česká bankovka 1 000 Kč (A. Komenský) – běžně používané platidlo od 90. let 20. století.
• První československé státovky (1919) – ceněné sběrateli pro historický význam.
• Chybotisky – např. bankovky s přeházenými čísly nebo bez ochranných prvků, které mají vysokou sběratelskou hodnotu.

Zajímavosti

• Bankovky mají omezenou životnost – průměrně několik let v oběhu, než jsou staženy a nahrazeny.
• Existují polymerové bankovky – odolnější vůči opotřebení, používané např. v Austrálii, Kanadě nebo Rumunsku.
• Bankovky bývají často předmětem umělecké grafiky a kulturní reprezentace státu – nesou portréty významných osobností, symboly a architekturu.