Brakteát

Brakteát je středověká jednostranná mince ražená z velmi tenkého plátku stříbra, typická pro 12. a 13. století ve střední Evropě. Vyznačuje se jednostranným reliéfem, kdy rubová strana nese negativní obraz raženého motivu. V českých zemích brakteáty nahradily denáry a předcházely pražskému groši.

Historie

Pojem „brakteát“ pochází z latinského bractea – lístek kovu. První brakteáty se objevily v německých zemích a rychle se rozšířily i do Českého království. Jejich největší rozmach nastal v období vlády Přemysla Otakara I. a II.. Brakteáty se razily na velmi tenké střížky, které umožňovaly hluboký a plastický otisk motivu, i když byly velmi křehké.

• Brakteáty byly jednostranné mince – rubová strana zobrazovala negativ reliéfu z lícní strany.
• Typicky měly nízkou hmotnost (0,5–1 g) a průměr kolem 30 mm.
• Motivy zahrnovaly panovníky, městské znaky, katedrály nebo symboly moci.
• Razily se v lokálních mincovnách s právem ražby – často vázaným na šlechtu nebo duchovenstvo.
• Počátkem 14. století byly postupně nahrazeny dvoustrannými groši.

Význam pro investory a sběratele

• Brakteáty jsou vysoce ceněné historické mince pro svou specifickou technologii a vzhled.
• Sběratelé oceňují ikonografii, regionální variabilitu a výtvarné provedení.
• Vzácné typy, kompletní exempláře nebo neobvyklé motivy mají vysokou numismatickou i investiční hodnotu.

Příklady

• Brakteát Přemysla Otakara II. – s vyobrazením krále na trůnu, 13. století.
• Brakteát s motivem orlice – pravděpodobně slezská nebo lužická produkce.
• Městský brakteát Litomyšl – zobrazuje městskou bránu a věže, místní ražba duchovenstva.

Zajímavosti

• Brakteáty byly tak tenké, že se často znehodnotily pouhým ohnutím, což přispívalo k jejich stahování z oběhu.
• V některých regionech byly pravidelně stahovány a nahrazovány novými typy – tzv. mincovní renovace.
• Brakteáty se razily i bez jména panovníka, což ztěžuje jejich přesnou identifikaci.