Cena zlata
Cena zlata je tržní hodnota čistého zlata stanovená na mezinárodních komoditních trzích. Vyjadřuje se nejčastěji v amerických dolarech za trojskou unci (31,1035 g), případně v jiných měnách za gram nebo kilogram. Funguje jako klíčový ekonomický indikátor, odráží globální makroekonomické podmínky a hraje zásadní roli pro investory, těžební společnosti, centrální banky i výrobce šperků a elektroniky.
Historie
Historicky bylo zlato po tisíce let používáno jako měnový kov s relativně stabilní hodnotou. Moderní éra stanovování ceny zlata začala v roce 1919 zavedením London Gold Fixing, systému denního stanovování referenční ceny zlata pěti největšími obchodníky na londýnském trhu. Zásadní změna nastala v roce 1971, kdy USA opustily zlatý standard - systém, ve kterém byla hodnota dolaru pevně navázána na zlato.
Po zrušení zlatého standardu začala cena zlata výrazně fluktuovat. V 70. letech došlo k prudkému růstu z přibližně 35 USD na téměř 850 USD za unci v roce 1980, následovanému dlouhým obdobím poklesu a stagnace v 80. a 90. letech. Od roku 2000 nastal nový býčí trend, který vyvrcholil historickým maximem kolem 2075 USD za unci v srpnu 2020 během pandemie COVID-19. V současném globalizovaném finančním systému je cena zlata stanovována především na elektronických trzích s nepřetržitým obchodováním, přičemž v roce 2015 nahradil tradiční London Gold Fixing modernější LBMA Gold Price.
Význam pro investory a sběratele
Pro investory představuje vývoj ceny zlata zásadní informaci ovlivňující investiční rozhodnutí. Zlato je tradičně považováno za "bezpečný přístav" v dobách ekonomické nejistoty, inflace a geopolitických turbulencí. Investoři sledují cenu zlata jako indikátor tržního sentimentu a používají ji k diverzifikaci portfolia, zajištění proti inflaci a měnové nestabilitě. Cena zlata přímo určuje hodnotu zlatých investičních nástrojů, jako jsou fyzické mince a slitky, ETF fondy nebo akcie těžařských společností.
Pro sběratele mincí a numismatiky má cena zlata dvojí význam. Určuje minimální hodnotu zlatých mincí danou obsahem drahého kovu (tzv. vnitřní hodnota) a zároveň ovlivňuje obecnou dynamiku numismatického trhu. U investičních mincí tvoří cena obsaženého zlata dominantní složku jejich celkové hodnoty, zatímco u sběratelských a historických mincí může numismatická prémie (hodnota nad cenu obsaženého kovu) představovat mnohem významnější faktor, který je na ceně zlata relativně nezávislý.
Příklady
- Spotová cena zlata - aktuální cena za okamžité dodání zlata, základní referenční hodnota na trhu
- Futures kontrakty na zlato - obchodované na burzách jako COMEX s dodáním v budoucnosti
- LBMA Gold Price - dvakrát denně stanovovaná referenční cena v Londýně
- Bid/Ask spread - rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, který ovlivňuje obchodování s fyzickým zlatem
- Prémie nad spot - navýšení nad spotovou cenu zlata u fyzických produktů (mincí, slitků)
- Fixace ceny v lokální měně - přepočet mezinárodní dolarové ceny do místní měny pro domácí trh
Zajímavosti
- Na cenotvorbu zlata mají významný vliv centrální banky, které vlastní přibližně 1/5 veškerého vytěženého zlata a jejichž nákupy či prodeje mohou výrazně ovlivnit trh.
- Fyzická poptávka po zlatě má dva hlavní zdroje - Indie a Čína, které dohromady představují více než 50% světové spotřebitelské poptávky po zlatých špercích a investičních produktech.
- Přestože cena zlata je obvykle uváděna v USD za troyskou unci, v různých zemích se používají odlišné jednotky - například ve Francii cena za kilogram, v Hong Kongu za tael (37,429g) a v Indii za tola (11,664g).
- Na rozdíl od mnoha jiných komodit má na cenu zlata relativně malý vliv nabídka a poptávka nového kovu. Je to proto, že množství nově vytěženého zlata představuje pouze asi 1,5% celkového množství zlata na světě.
- Při investování do fyzického zlata je důležité zohlednit tzv. "total cost of ownership" - kromě samotné ceny kovu také prémie obchodníka, DPH (u některých produktů), náklady na bezpečné skladování a pojištění.