Emisní náklad
Emisní náklad označuje celkový počet kusů, které byly vydány v rámci jedné konkrétní emise mincí, medailí nebo jiných sběratelských a investičních předmětů. Jde o klíčový údaj pro sběratele i investory, který ovlivňuje vzácnost a potenciální hodnotu daného kusu.
Historie
Pojem pochází z oblasti numismatiky a tisku cenných papírů. V mincovnictví se používá zejména od 19. století, kdy se začalo systematicky evidovat, kolik kusů dané mince bylo vyraženo. Údaj o emisním nákladu dnes bývá běžnou součástí technického listu emise nebo katalogového popisu.
- Udává počet vyražených kusů dané mince nebo medaile – např. 10 000 ks pro pamětní minci.
- U investičních produktů se emisní náklad často neomezuje – naproti tomu sběratelské emise mají náklad limitovaný.
- Může se dělit podle provedení (proof, BU, standard) nebo způsobu distribuce (v blistru, v etui apod.).
Význam pro investory a sběratele
- Nižší emisní náklad zpravidla znamená vyšší vzácnost a sběratelskou atraktivitu.
- U některých sérií bývá emisní náklad rozebrán ještě před uvedením na trh, což zvyšuje sekundární cenu.
- Investoři sledují náklad jako ukazatel budoucího potenciálu zhodnocení v čase.
Příklady
- Stříbrná pamětní mince ČNB 200 Kč – typický emisní náklad např. 5 000 ks v provedení proof.
- Investiční mince Wiener Philharmoniker – emisní náklad není limitovaný, razí se dle poptávky.
- Privátní emise medailí – často omezeny na 500 nebo 1 000 ks, přičemž každý kus má své číslo.
Zajímavosti
- U některých mincí byl reálný počet vydaných kusů nižší než plánovaný náklad – část se mohla zničit nebo stáhnout.
- Existují i zkusmé ražby, které do emisního nákladu nepatří, ale jsou sběratelsky velmi ceněné.
- Některé emise bývají ručně číslovány – např. „č. 123 z 500 ks“, což zvyšuje exkluzivitu.