Fanam

Fanam byla drobná historická mince používaná v jižní Indii, především v období středověku a raného novověku. Razily se ze zlata i stříbra a byly typické svou velmi malou velikostí a specifickým stylem ražby. Fanamy sloužily jako běžné platidlo v regionálních královstvích a městských státech na území dnešní Tamilnádu, Karnátaky a Keraly.

Historie

Název „fanam“ pochází z tamilského slova „panam“, což znamená „peníze“. Mince se objevily již v době říše Čóla (9.–13. století), ale největšího rozšíření dosáhly v období Vijayanagarské říše a později za vlády Maisúrského sultanátu nebo Maráthů. Fanamy byly raženy lokálně v mnoha variantách, často bez nápisů, ale s náboženskými nebo symbolickými motivy.

• Hmotnost fanamů se pohybovala v rozmezí 0,3–0,5 gramu, někdy i méně.
• Ražba bývala prováděna ručně pomocí jednoduchých razidel, což způsobovalo jejich nepravidelný tvar.
• Motivy zahrnovaly stylizované božstva, býky, slony nebo geometrické symboly.
• Existovaly zlaté (pagoda fanam), stříbrné i měděné varianty.

Význam pro investory a sběratele

• Fanamy představují zajímavou oblast indické numismatiky, zejména díky své miniaturní velikosti a regionální rozmanitosti.
• Jsou ceněny pro umělecký charakter, historický kontext a zřídka se vyskytující ražby.
• Dobře zachovalé zlaté fanamy s identifikovatelným motivem mohou mít vysokou sběratelskou hodnotu.

Příklady

• Zlatý fanam říše Vijayanagar – s motivem boha Višnua nebo Lakšmí.
• Stříbrný fanam z Maisúru – stylizovaný lev nebo býk, bez popisu.
• Fanamy Maráthů – drobné mince se silně abstraktní symbolikou.

Zajímavosti

• Fanamy byly natolik drobné, že se často uchovávaly zabalené v textilu nebo v malých schránkách.
• V anglických textech bývá fanam uváděn i jako „fanon“ nebo „panam“.
• Některé fanamy byly používány i po příchodu Britů, než je nahradily indické rupie a anny.