Hohenzollernové

Hohenzollernové byli významný německý šlechtický rod, který sehrál klíčovou roli v dějinách Pruska, Braniborska a později Německého císařství. V numismatice jsou známí především díky ražbě mincí s vysokou uměleckou i politickou hodnotou.

Historie

Rod Hohenzollernů pochází z jihoněmeckého Švábska. Od 15. století vládli jako markrabata v Braniborsku a v 18. století se stali králi pruskými. Vrcholem jejich moci bylo období 1871–1918, kdy stáli v čele Německého císařství. Během své vlády vydávali rozsáhlé a propracované mincovní emise.

• Hohenzollernské mince se razily v mincovnách jako Berlín, Královec, Münster nebo Štětín.
• Obsahují podobizny panovníků, státní symboliku Pruska a motivy císařství.
• Mezi jejich ražby patří talary, zlaťáky, groše i pamětní mince z 19. a počátku 20. století.

Význam pro investory a sběratele

• Mince Hohenzollernů jsou vyhledávané pro historickou důležitost a precizní ražbu.
• Nejcennější jsou pamětní zlaté mince z císařského období, především za Viléma I. a II.
• Sběratelé oceňují i regionální varianty a mince s nízkým nákladem z jednotlivých německých států pod vládou rodu.

Příklady

• 1 zlatý Viléma I. (1872) – mince s portrétem císaře a znakem císařství.
• Pamětní talary Fridricha Velikého – ražené k výročí bitvy u Kolína nebo jeho korunovace.
• Marky a pfennigy z Pruského království – běžné oběživo 19. století, často se sběratelskou hodnotou ve vyšší zachovalosti.

Zajímavosti

• Fridrich II. Veliký prosazoval reformy i v oblasti mincovnictví – zavedl přísné standardy ryzosti.
• Hohenzollernské mince se někdy zaměňují s jinými německými ražbami – sběratelé rozlišují podle značení a místa ražby.
• Rod Hohenzollernů vymizel z politického života po roce 1918, ale jeho potomci žijí dodnes a udržují rodovou tradici.