Julius Caesar

Julius Caesar (100–44 př. n. l.) byl římský vojevůdce, politik a diktátor, který zásadně ovlivnil vývoj římského mincovnictví. Jako první žijící Říman nechal razit mince se svým portrétem, čímž založil tradici panovnických vyobrazení na mincích trvající dodnes.

Historie

Gaius Julius Caesar se narodil 13. července roku 100 př. n. l. do patricijské rodiny, která odvozovala svůj původ od bohyně Venuše a trojského hrdiny Ainea. Jeho raná kariéra byla poznamenána občanskými válkami mezi Gaiem Mariem a Luciem Corneliem Sullou. Caesar byl Mariovým příbuzným, což ho po Sullově vítězství vystavilo nebezpečí. Musel opustit Řím a vrátil se až po Sullově smrti roku 78 př. n. l.

Po návratu rychle stoupal po žebříčku římských úřadů. Roku 63 př. n. l. byl zvolen pontifex maximus, nejvyšším knězem římského náboženství. O rok později zastával úřad praetora a následně se stal místodržitelem v Hispánii. Skutečný vzestup k moci začal roku 60 př. n. l., kdy vytvořil s Pompeiem Magnusem a Marcusem Licinium Crassem neoficiální spojenectví známé jako první triumvirát.

Jako konzul roku 59 př. n. l. prosadil Caesar řadu reforem a zajistil si pětileté místodržitelství v Galii. Během let 58–50 př. n. l. vedl galské války, při nichž dobyl území dnešní Francie, Belgie a části Německa. Tyto výboje přinesly Římu obrovské bohatství a Caesarovi nebývalou slávu. Překročil Rýn, dvakrát vpadl do Británie a potlačil velké galské povstání vedené Vercingetorigem.

Vztahy v triumvirátu se mezitím zhoršily. Crassus zahynul roku 53 př. n. l. v bitvě u Karrh proti Parthům. Senát podporovaný Pompeiem nařídil Caesarovi rozpustit vojska a vrátit se do Říma jako soukromá osoba. Caesar místo toho 10. ledna 49 př. n. l. překročil se svými legiemi řeku Rubikon, čímž započala občanská válka. Pronesl přitom slavná slova "Alea iacta est" (Kostky jsou vrženy).

Caesar rychle ovládl Itálii a postupně porazil Pompeiovy přívržence v Hispánii, Řecku a Africe. Pompeia porazil v bitvě u Farsalu roku 48 př. n. l., načež Pompeius uprchl do Egypta, kde byl zavražděn. V Egyptě se Caesar zapletl do dynastického sporu a navázal vztah s Kleopatrou VII. Po definitivním vítězství v bitvě u Thapsu roku 46 př. n. l. a u Mundy roku 45 př. n. l. se stal neomezeným vládcem Říma.

Jako diktátor provedl Caesar rozsáhlé reformy včetně zavedení juliánského kalendáře, rozšíření občanských práv a velkorysé kolonizační politiky. Jeho rostoucí moc však vyvolávala obavy republikánsky smýšlejících senátorů. Dne 15. března (Idy) roku 44 př. n. l. byl Caesar zavražděn v senátu skupinou spiklenců vedených Marcem Brutusem a Gaiem Cassiem. Jeho smrt rozpoutala další občanské války, které nakonec vedly ke vzniku římského císařství pod vládou jeho adoptivního syna Octaviana Augusta.

Caesarovy mincovní reformy a jejich význam

Caesar provedl převratné změny v římském mincovnictví. Roku 44 př. n. l. se stal prvním žijícím Římanem, jehož portrét se objevil na oficiálních mincích. Do té doby bylo vyobrazení žijících osob považováno za projev východního despotismu neslučitelný s republikánskými hodnotami. Caesarovy mince nesly nápis DICT PERPETVO (doživotní diktátor) a zobrazovaly jeho realistický profil s vavřínovým věncem.

Za Caesara se razily především stříbrné denáry a zlaté aureusy. Zavedl jednotný standard pro aureus o váze 8,18 gramu, což odpovídalo 1/40 římské libry. Tento standard přetrval s drobnými úpravami až do reforem císaře Nerona. Mince byly raženy v různých mincovnách včetně mobilních polních dílen doprovázejících jeho legie.

Ikonografie Caesarových mincí byla pečlivě promyšlená. Kromě portrétů obsahovaly symboly jeho božského původu (Venuše), vojenských vítězství (trofeje, zajatci) a náboženské autority (simpulum, lituus). Po jeho smrti razil Marcus Antonius posmrtné mince s Caesarovým portrétem a nápisem PARENS PATRIAE (otec vlasti).

Zajímavosti

• Nejslavnější Caesarovou mincí je denár EID MAR ražený Brutem po atentátu, zobrazující dýky a pileus (čapku svobody) s datem vraždy
• Caesar jako první použil svůj portrét jako propagandistický nástroj na mincích distribuovaných po celé říši
• Měsíc červenec (Iulius) byl pojmenován na jeho počest rok po jeho smrti
• Slovo "císař" ve většině evropských jazyků (Kaiser, Tsar, Czar) pochází z jeho jména
• Caesarovy zlaté aureusy patří dnes k nejvzácnějším antickým mincím s cenami přesahujícími miliony korun