Lýdská mincovna

Lýdská mincovna je považována za místo, kde byly ve starověku poprvé na světě raženy mince ze slitiny zlata a stříbra – tzv. elektronu. Nacházela se v Malé Asii na území dnešního Turecka, v oblasti starověkého království Lýdie, a její vznik se datuje do 7. století př. n. l.

Historie

Podle historických pramenů byla první lýdská mince vyražena za vlády krále Gyga nebo jeho nástupců, přičemž největšího rozmachu dosáhla mincovna za vlády Kroisa (560–546 př. n. l.). Mincovna stála pravděpodobně v hlavním městě Sardes a razila mince z elektronu – přírodní slitiny zlata a stříbra. Tyto první mince měly standardizovanou hmotnost a byly určeny pro obchod.

• Nejstarší mince měly jednoduché symboly nebo otisky razidel bez nápisů.
• Motivy často zobrazovaly lví hlavy, býky nebo geometrické obrazce.
• Za Kroisa byly zavedeny první čistě zlaté a stříbrné mince jako oddělené měnové jednotky.
• Mincovna v Lýdii položila základy mincovního systému používaného po celém starověkém světě.
• Po dobytí Lýdie Peršany převzala ražbu mincí perská správa a navázala na lýdský systém.

Význam pro investory a sběratele

• Lýdské mince představují počátek peněžního hospodářství v dějinách lidstva.
• Jsou extrémně vzácné a ceněné artefakty v oblasti antické numismatiky.
• Sběratelé i investoři je vyhledávají jako historicky zásadní milníky ve vývoji peněz.

Příklady

• Elektronový statér s lví hlavou – považován za první skutečnou minci v dějinách.
• Zlatý statér krále Kroisa – výrazně pokročilá ražba se zřetelným motivem a vyšší čistotou kovu.
• Stříbrné díly (1/3, 1/6 statéru) – určeny pro drobné transakce v rámci trhu.

Zajímavosti

• Slovo „kroiseus“ se stalo v antice synonymem pro bohatství – právě díky zlatým mincím Kroisa.
• Archeologické nálezy z Lýdie obsahují ražební nástroje, tavicí pece a zbytky slitků.
• Lýdská mincovna inspirovala později řecké městské státy, které převzaly mincovní systém i technologii.