Marka

Marka byla historická i moderní měnová jednotka používaná především v německých zemích a ve Skandinávii. Nejznámější je jako německá marka (Deutsche Mark), která byla oficiální měnou Německa ve 20. století, ale její kořeny sahají až do středověku jako jednotka váhy a účtu.

Historie

Slovo „marka“ pochází ze staroněmeckého výrazu marca, což znamená „hranice“ nebo „označení“. Ve středověku šlo o váhovou jednotku stříbra (přibližně 234 gramů), později i o účetní jednotku. Od 19. století byla marka používána jako oficiální měna – nejprve německá zlatá marka (1871–1914), poté říšská marka (Reichsmark), východní marka (Mark der DDR) a německá marka (Deutsche Mark, DM) od roku 1948 do zavedení eura v roce 2002.

• 1 marka = 100 pfennigů (pfennige).
• V různých obdobích existovaly zlaté, stříbrné i papírové varianty marky.
• Kromě Německa používaly marku i jiné státy – např. Finsko, Estonsko, Bosna a Hercegovina.
• Marka byla symbolem stability a ekonomické obnovy poválečného Německa.

Význam pro investory a sběratele

• Zlaté a stříbrné marky z období císařského Německa patří mezi oblíbené historické mince.
• Papírové marky z období hyperinflace (1920s) jsou ceněné pro kuriozitu i historický kontext.
• Deutsche Mark (1948–2001) bývá sbírána jako symbol poválečné prosperity Západního Německa.

Příklady

• Zlatá marka Viléma II. – mince z konce 19. století s německým orlem.
• Inflační marka z roku 1923 – bankovka s nominálem v miliardách marek.
• Deutsche Mark (DM) 10 – moderní mince nebo bankovka z let 1950–2001.

Zajímavosti

• Deutsche Mark byla v době před eurem nejsilnější a nejrespektovanější evropskou měnou.
• V Bosně a Hercegovině se dodnes používá konvertibilní marka (BAM), navázaná na euro.
• Staré marky lze v Německu stále vyměnit za eura v centrální bance, bez časového omezení.