Měď

Měď je základní kov s červenohnědou barvou, vynikající vodivostí a širokým využitím v průmyslu, elektrotechnice i ražbě mincí. V numismatice a sběratelství je ceněna především u historických oběžných mincí.

Historie

Měď je jedním z nejdéle známých kovů – používala se již v době kamenné (chalkolit). V antice a středověku sloužila k výrobě nástrojů, zbraní i prvních mincí. Její latinský název cuprum je odvozen od ostrova Kypr, známého starověkou těžbou mědi.

• Výborná elektrická a tepelná vodivost – nejčastěji využívána v elektrotechnice a stavebnictví.
• Ražba mincí – historicky hojně využívána pro drobné oběžné mince, často ve slitinách (bronz, mosaz).
• Slitiny – měď je základem pro bronz (měď + cín) a mosaz (měď + zinek), běžně užívané v mincovnictví.

Význam pro investory a sběratele

• Na rozdíl od zlata a stříbra se měď běžně nepoužívá jako investiční kov, ale spíše jako průmyslová surovina.
• Pro sběratele je měď důležitá u historických a oběžných mincí – např. haléře, krejcary, sovětské kopejky aj.
• Cena mědi ovlivňuje i trh s numismatikou – některé starší měděné mince mohou být falzifikovány z levnějších materiálů.

Příklady

• Rakouské měděné krejcary – ražené ve 18. a 19. století, často sbírané pro své historické a estetické hodnoty.
• Bronzové haléře z 1. republiky – mezi sběrateli velmi oblíbené kvůli designu a dobovému kontextu.
• Moderní pamětní mince ze slitiny s mědí – používány jako levnější alternativa ke stříbru.

Zajímavosti

• Měď je jediný běžně se vyskytující kov s přirozenou červenohnědou barvou.
• Povrch mědi oxiduje do typického zeleného povlaku (patiny), který chrání materiál před další korozí – např. socha Svobody v New Yorku.
• Měděné mince se dnes často razí z oceli s měděnou povrchovou úpravou – kvůli snížení nákladů.