Obol

Obol byla drobná starořecká stříbrná mince a zároveň účetní jednotka, která sloužila jako dílčí hodnota vůči drachmě. Patří k nejstarším známým mincím a byla běžně používána pro každodenní platby ve starověkém Řecku i jeho koloniích.

Historie

Název „obol“ pochází z řeckého slova obelos, což znamená „špíz“ nebo „tyčinka“ – odkazuje na předmincovní platidla ve formě kovových prutů. Mince byla zavedena v 6. století př. n. l. v rámci rozvoje řeckého mincovnictví. Obol měl hodnotu 1/6 drachmy a používal se ve většině řeckých městských států, včetně Atén, Sparty, Korintu i Iónie.

• Standardní hmotnost obolu se lišila podle místních váhových standardů (většinou 0,5–1 g stříbra).
• Vydáván byl jako drobné platidlo pro běžné transakce, mzdy nebo obřadní účely.
• Motivy obolů zobrazovaly hlavy bohů, zvířata, symboly měst nebo geometrické vzory.
• Existovaly i násobky (např. diobol = 2 oboly) a díly (např. hemiobol = 1/2 obolu).

Význam pro investory a sběratele

• Oboly představují základní segment antické numismatiky, vhodný i pro začínající sběratele.
• I přes malou velikost často vynikají detailním zpracováním a historickou autenticitou.
• Jsou ceněny podle města původu, zachovalosti a numismatického motivu.

Příklady

• Aténský obol – s hlavou bohyně Athény a sovou na rubu.
• Korintský obol – s motivem Pegasa a Apollóna.
• Diobol z Efesu – drobná mince s motivem včely.

Zajímavosti

• Obol měl i rituální význam – vkládal se zemřelým do úst jako platba pro převozníka Charóna přes řeku Styx.
• V některých oblastech se oboly razily i z bronzu, zejména v pozdějších obdobích.
• Některé oboly patří mezi nejmenší mince antického světa, často menší než 1 cm.