Patina
Patina je tenká vrstva vznikající na povrchu kovu v důsledku chemických reakcí se vzduchem, vlhkostí nebo jinými látkami. U mincí a medailí může mít patina přirozený, historický i estetický význam a často je ceněna sběrateli jako znak stáří a autenticity.
Historie
Patina provází kovové předměty od počátku jejich existence. Již ve starověku byla chápána jako známka ušlechtilého stáří a důkaz autenticity. Ve středověku a novověku se sběratelé a numismatici naučili rozeznávat přirozenou patinu od uměle vytvořené. U moderních medailí a ražeb se patina někdy vytváří záměrně pro umělecký nebo konzervační účel.
- Patina vzniká přirozeným stárnutím – zejména u mědi, bronzu, mosazi a stříbra.
- Barva patiny se liší podle kovu: měď a bronz tmavnou dohněda až zeleně, stříbro získává šedý nebo černý nádech.
- Existuje také umělá patina, která se vytváří chemickými roztoky nebo zahříváním – používá se např. u nových medailí.
- Patina může chránit kov před další korozí a zároveň zvýšit estetickou hodnotu předmětu.
- U sběratelských mincí je přítomnost přirozené patiny často žádoucí a ceněná, pokud je rovnoměrná a nepoškozuje reliéf.
Význam pro investory a sběratele
- U historických mincí a medailí je patina důkazem původu, stáří a originality.
- Odstranění patiny může snížit sběratelskou hodnotu, zejména u starších kusů.
- Správně zachovaná patina může pozitivně ovlivnit estetický dojem i tržní cenu.
Příklady
- Bronzový římský sestercius s tmavě zelenou přirozenou patinou – vysoce ceněný mezi sběrateli.
- Stříbrná mince 19. století s jemně šedou patinou, která zvýrazňuje reliéfní motiv.
- Moderní medaile s aplikovanou patinou – vytvářenou uměle pro efekt historického vzhledu.
Zajímavosti
- V některých případech může být patina nosičem cenných informací o prostředí a podmínkách nálezu.
- Agresivní čištění mincí, zejména chemické, nenávratně ničí patinu a snižuje hodnotu předmětu.
- V numismatice se někdy používají pojmy jako „pěkná sběratelská patina“ nebo „přírodní tonování“ jako známka kvality.