Pražský groš

Pražský groš byl stříbrnou mincí zavedenou v rámci měnové reformy krále Václava II. roku 1300, která se stala základní měnovou jednotkou českého království na více než dvě století. Tato kvalitní stříbrná mince o hmotnosti přibližně 3,7 gramu revolutionizovala středoevropský obchod a položila základy moderního českého mincovnictví.

Historie

Vznik pražského groše úzce souvisel s objevem bohatých ložisek stříbra v Kutné Hoře na konci 13. století. Král Václav II. reagoval na tento objev rozsáhlou měnovou reformou, která měla nahradit dosavadní systém denárové měny. Reforma odstranila chaotické poměry v oběhu drobných mincí různé kvality a zavedla jednotnou, hodnotnou stříbrnou minci podle vzoru francouzského tours groše.

První groše byly raženy od roku 1300 především v kutnohorské mincovně, která se stala centrem jejich produkce. Mince nesla na líci český královský znak s dvouocasým lvem a korunou, na rubu pak korunu s nápisem jména panovníka. Latinský opis zněl GROSSI PRAGENSES, tedy pražské groše, podle hlavního města království. Vysoký obsah stříbra a jednotná hmotnost zajistily groši rychlé přijetí v domácím i zahraničním obchodě.

Za vlády Jana Lucemburského došlo k mírnému snížení kvality, když hmotnost klesla na přibližně 3,5 gramu. Jeho syn Karel IV. se pokusil kvalitu obnovit a razil groše o hmotnosti až 2,75 gramu. Za husitských válek produkce značně poklesla, ražba probíhala nepravidelně a kvalita kolísala podle momentální politické situace. Václav IV. razil groše do roku 1419, přičemž jejich kvalita postupně klesala.

Významné změny přinesla vláda Vladislava II. Jagellonského, kdy byly raženy groše různé kvality označované jako malé a velké. Od roku 1469 se objevují první groše s letopočtem, což představovalo důležitou inovaci v českém mincovnictví. Za Ludvíka Jagellonského pokračovala ražba s postupným snižováním obsahu stříbra.

Poslední období ražby pražských grošů je spojeno s vládou Ferdinanda I. Habsburského. Od roku 1526 byly raženy groše nejprve bez letopočtu, od roku 1533 s vyznačením roku. Výjimečně vzácné jsou takzvané lehké pražské groše o hmotnosti pouze 1,47 gramu, ražené v Praze od prosince 1547. Tyto mince s motivem lva v kosočtverci představovaly předchůdce pozdějších bílých grošů.

Oficiální ražba pražských grošů skončila roku 1547, kdy je nahradily nové nominály, především tolary. Přesto groše zůstávaly v oběhu ještě téměř sto let. Definitivní konec jejich platnosti stanovil patent Ferdinanda III. ze dne 26. září 1644, který nařizoval jejich stažení z oběhu. Ještě dva týdny po vyhlášení patentu byly groše přijímány v hodnotě tří krejcarů.

Technické parametry a varianty

Pražský groš měl standardizované parametry, které se během staletí postupně měnily. Původní váha 3,7 až 3,9 gramu ryzího stříbra zajišťovala vysokou hodnotu mince. Průměr se pohyboval kolem 27 až 29 milimetrů. Obsah stříbra činil zpočátku přibližně 933/1000, což odpovídalo tehdejším špičkovým evropským standardům.

Ikonografie groše zůstávala po celou dobu relativně konstantní. Averz zobrazoval českého lva ve dvojitém kruhu s opisem obsahujícím jméno a titul panovníka. Reverz nesl stylizovanou korunu s nápisem GROSSI PRAGENSES nebo jeho variantami. Detaily zpracování se lišily podle období a mincovny, což umožňuje přesnou dataci jednotlivých exemplářů.

Celková produkce pražských grošů se odhaduje na půl miliardy kusů, především z kutnohorské mincovny. Vedle Kutné Hory byly groše raženy také v Praze, kde působili mincmistři jako Kašpar Sauermann, a ojediněle v Jáchymově. Třetí mincovnou byl právě Jáchymov, kde vznikaly speciální emise označované jmény mincmistrů.

Zajímavosti

• Pražské groše byly tak kvalitní, že je napodobovaly okolní země - vznikly míšeňské, slezské, polské a uherské groše podle českého vzoru
• Některé vzácné varianty, jako lehký pražský groš z roku 1547, dnes dosahují na aukcích hodnoty přes 100 000 korun
• V dobových pramenech se groš nazýval také "grošem českým" nebo prostě "bílou mincí" podle stříbrného lesku
• Falšování grošů bylo trestáno upálením nebo uvařením padělatelů v kotli se vroucí vodou
• Díky masové ražbě patří běžné pražské groše dodnes k nejdostupnějším středověkým mincím pro sběratele
• Za jeden pražský groš bylo možné v 15. století koupit slepici nebo 60 vajec