Puncovní značka
Puncovní značka je oficiální označení, které potvrzuje pravost a ryzost kovu použitého u výrobku ze zlata, stříbra, platiny nebo palladia. V České republice ji uděluje Puncovní úřad po kontrole materiálu a jeho složení.
Historie
První puncovní systémy vznikly ve středověku jako ochrana spotřebitelů před podvodem. V českých zemích sahá historie puncování až do 14. století. Současný právní rámec puncovnictví je upraven zákonem č. 539/1992 Sb. a navazujícími vyhláškami.
- Punc potvrzuje, že výrobek byl testován nezávislou autoritou a splňuje stanovené normy ryzosti.
- Obsahuje symbol puncovní značky (např. hlava orla, koruna), kód materiálu a někdy i výrobní značku.
- Na zboží z drahých kovů je punc povinný podle hmotnosti a druhu kovu (výjimky např. u mincí nebo investičních slitků).
Význam pro investory a sběratele
- Puncovní značka je zásadním prvkem důvěryhodnosti u investičních produktů a šperků.
- Sběratelé ji využívají k ověření autenticity a původu – punc často prozradí zemi a dobu vzniku předmětu.
- U starožitností hraje punc také historickou a dokumentační roli.
Příklady
- Zlatý prsten s puncem 585 – označuje ryzost 14karátového zlata.
- Investiční stříbrný slitek – většinou označen výrobcem, ale bez puncu Puncovního úřadu (není povinný).
- Staré rakousko-uherské puncovní značky – sběratelsky ceněné a dobře zdokumentované.
Zajímavosti
- Každá země má vlastní sadu puncovních značek – existují ale i mezinárodní dohody o vzájemném uznávání (např. Vídeňská konvence).
- Existují různé puncovní systémy – např. britský (velmi podrobný) nebo švýcarský (kombinovaný s výrobní značkou).
- V některých případech se lze setkat s padělky punců – jejich rozpoznání vyžaduje odborné znalosti nebo laboratorní testy.