Římská mincovna
Římská mincovna označuje síť státních a vojenských mincoven, které fungovaly během existence Římské republiky a později Římské říše. Hlavní mincovna (moneta) sídlila na Kapitolu v chrámovém komplexu zasvěceném bohyni Junoně Monétě – právě odtud pochází slovo „mince“ i „monetární“.
Historie
První římské mince se začaly razit kolem roku 300 př. n. l. jako bronzové litky (aes rude, později aes signatum). Se vznikem republiky se systém zjednodušil a kolem 211 př. n. l. byl zaveden denár, který se stal základní stříbrnou měnovou jednotkou. Za císařství se rozvinula síť mincoven po celé říši – včetně významných center jako Lugdunum, Trevír, Alexandrie nebo Antiochie.
- Centrální mincovna byla v Římě, ale císaři zakládali regionální mincovny pro rychlejší distribuci měny.
- Mezi hlavní ražené mince patřily denár (stříbrný), aureus (zlatý), sesterc (mosazný) a follis (měděný).
- Motivy často zobrazovaly císaře, božstva, vojenské výjevy, alegorie ctností nebo události.
- Římské mince byly pečlivě standardizovány podle váhy a ryzosti, ale později docházelo k jejich znehodnocování.
- Po rozdělení říše na Západořímskou a Východořímskou část pokračovala tradice mincoven v Byzanci.
Význam pro investory a sběratele
- Římské mince patří k nejvyhledávanějším artefaktům v antické numismatice.
- Sběratelé oceňují bohatou ikonografii, historický kontext a individuální ražby císařů.
- Investoři vyhledávají zejména zlaté aurey a vzácné portrétní denáry v dobré zachovalosti.
Příklady
- Denár Julia Caesara – s jeho portrétem, jeden z prvních případů zobrazení žijícího vládce.
- Aureus Augusta – zlatá mince propagující císařovu moc a božský původ.
- Sesterc Marca Aurelia – bohatě dekorovaný s filozofickými a vojenskými motivy.
Zajímavosti
- Slovo „mincovna“ pochází z Moneta – přídomku bohyně Junony, jejíž chrám stál u římské mincovny.
- Římské mince byly nástrojem propagandy a upevnění moci císaře.
- Vojenské legie měly někdy vlastní mobilní mincovny pro výplatu žoldu přímo v poli.