Ryzost

Ryzost je klíčový parametr označující míru čistoty drahého kovu v mincích, slitcích nebo špercích, vyjádřenou jako poměr hmotnosti čistého drahého kovu k celkové hmotnosti předmětu. Tento fundamentální ukazatel, tradičně udávaný v tisícinách, karátech nebo procentech, zásadně určuje hodnotu, investiční potenciál a autenticitu numismatických předmětů.

Historie

Potřeba určovat ryzost drahých kovů vznikla současně s počátkem jejich využívání jako platidla a prostředku směny. První civilizace ve starověké Mezopotámii a Egyptě již kolem 3000 př. n. l. rozlišovaly mezi čistým zlatem a jeho slitinami. Egyptští zlatníci používali prubířské kameny z tmavého břidlice, na kterých testovali kvalitu zlata podle barvy stopy.

Zásadní průlom v měření ryzosti přinesl Archimédův objev principu vztlaku ve 3. století př. n. l. Legendární příběh o koruně syrakuského krále Hierona II. dokumentuje první vědeckou metodu určování ryzosti bez poškození předmětu. Archimédova metoda založená na měření hustoty umožnila odhalit příměsi levnějších kovů ve zlatých předmětech.

Římané systematizovali označování ryzosti zavedením úředních značek na drahých kovech. Od 4. století n. l. byzantské zlaté solidy nesly punce s označením OB (obryzum = čisté zlato) nebo čísla udávající počet solidů ražených z libry zlata. Tento systém se stal základem evropského puncovnictví.

Ve středověké Evropě vznikl cechovní systém kontroly ryzosti. Zlatnické cechy v městech jako Norimberk, Augsburg nebo Praha od 13. století vyžadovaly minimální ryzost pro různé výrobky. Pro zlato se ustálila ryzost 18 karátů (750/1000) pro šperky, 23 karátů (958/1000) pro mince. Padělání ryzosti se trestalo useknutím ruky nebo smrtí.

Významnou inovaci představovalo zavedení kupelace - tavení s olovem pro přesné stanovení ryzosti. Němečtí hutníci v 16. století zdokonalili tuto metodu na přesnost jednotek promile. Lazarus Ercker v díle "Beschreibung allerfürnemisten mineralischen Ertzt" (1574) popsal standardizované postupy, které se používaly až do 20. století.

Karátový systém pro zlato, kde 24 karátů představuje čisté zlato, se v Evropě ustálil v 18. století. Název pochází z arabského "qīrāṭ" označujícího semínko rohovníku používané jako váhová jednotka. Pro stříbro se v německých zemích používal lotový systém (16 lotů = čisté stříbro), který přetrval do zavedení metrické soustavy.

Průmyslová revoluce přinesla standardizaci ryzosti. Pařížská konference z roku 1865 ustanovila promilový systém jako mezinárodní standard. Byly definovány běžné ryzosti: 333, 585, 750, 916 pro zlato; 800, 835, 925, 999 pro stříbro. Vznikly národní puncovní úřady s monopolem na úřední ověřování ryzosti.

Moderní doba přinesla možnost výroby ultračistých kovů. Zatímco historicky bylo maximum 996/1000, současné technologie umožňují ryzost 999,99/1000 ("five nines") běžně a 999,999/1000 ("six nines") pro speciální účely. Investiční standard LBMA požaduje minimálně 995/1000 pro zlato a 999/1000 pro stříbro.

Měření a systémy označování

Nejrozšířenějším systémem je promilové vyjádření v tisícinách. Označení 925 znamená 925 dílů čistého kovu z 1000 dílů celkové hmotnosti. Teoretické maximum 1000/1000 představuje absolutně čistý kov, který však v praxi neexistuje kvůli technické nemožnosti odstranit všechny stopy nečistot. Běžné investiční zlato má ryzost 999,9/1000.

Pro zlato se tradičně používá karátový systém, kde jeden karát představuje 1/24 hmotnosti. Čisté zlato má 24 karátů, běžné šperkařské zlato 14K (585/1000) nebo 18K (750/1000). Minimální ryzost pro označení "zlato" je v EU 8K (333/1000), v USA 10K (417/1000). Dukatové zlato má tradičně 23,65 karátu (986/1000).

Historické systémy zahrnují lotový systém pro stříbro používaný v německých zemích (16 lotů = 1000/1000, 12 lotů = 750/1000), ruský zolotnikový systém (96 zolotniků = čisté) nebo britský systém troy uncí. Tyto systémy se dodnes používají v historické numismatice při popisu starých mincí.

Zajímavosti

• Čisté zlato 24 karátů je tak měkké, že se dá rýpat nehtem - proto se vždy leguje pro zvýšení tvrdosti
• Označení "sterling silver" 925/1000 pochází z normanských stříbrných pencí zvaných "easterling"
• Nejčistší komerčně dostupné zlato má ryzost 999,999/1000 a používá se v elektronice
• Falšování ryzosti wolframem je detekovatelné pouze ultrazvukem nebo rentgenem kvůli identické hustotě
• Olympijské zlaté medaile mají pouze 6 gramů zlata o ryzosti 999/1000 na povrchu
• Středověcí alchymisté věřili, že transmutací lze vytvořit zlato vyšší ryzosti než přírodní