Solidus

Solidus byla zlatá mince pozdní římské a byzantské říše, která nahradila aureus jako standardní vysokohodnotné platidlo. Díky své stabilitě, kvalitě zlata a dlouhé době oběhu se stal jedním z nejdůležitějších platidel pozdní antiky a raného středověku.

Historie

Solidus byl zaveden císařem Konstantinem I. Velikým kolem roku 310 n. l. jako reakce na ekonomické problémy impéria a devalvaci předchozích mincí. Na rozdíl od aurea měl solidus nižší hmotnost (přibližně 4,5 g), ale stabilnější hodnotu a ryzost. Byl ražen po celé říši a po pádu Západořímské říše pokračovala jeho výroba v Byzanci až do 10. století.

  • Standardní solidus vážil 1/72 římské libry (cca 4,48 gramu ryzího zlata).
  • Na lícní straně býval portrét císaře v korunovačním rouchu, na rubu často personifikace vítězství nebo Kristus.
  • Ražen v mnoha mincovnách, zejména v Konstantinopoli, Ravenně, Antiochii a Thessalonice.
  • Solidus byl základem obchodních a vojenských plateb v Byzantské říši.

Význam pro investory a sběratele

  • Solidy představují stabilní segment antické a raně středověké numismatiky.
  • Díky vysoké kvalitě zlata a zachovalosti jsou ceněny jako investiční i sběratelský artikl.
  • Hodnota závisí na vládci, mincovně, vzácnosti a stavu mince.

Příklady

  • Solidus Konstantina I. – s jeho profilovým portrétem a vítězným andělem na rubu.
  • Solidus Justiniána I. – s byzantskou ikonografií a křesťanskými motivy.
  • Solidus Herakleia – vzácná emise z přelomu 6.–7. století s dynastickým zobrazením.

Zajímavosti

  • Solidus se stal základem evropského zlatého standardu ve středověku – inspiroval florén i dukát.
  • Z názvu solidus pochází značka „/“ (lomítko), původně oddělující zlomky v římském účetnictví.
  • Byl používán jako mezistátní platidlo v Evropě, severní Africe i na Blízkém východě.