Statér
Statér byla významná antická mince, původně z oblasti Malé Asie, která se rozšířila do celého řeckého světa a později i do keltské Evropy. Razila se ze zlata, stříbra i elektra a byla považována za jednu z nejhodnotnějších mincí své doby.
Historie
První statéry se objevily v Lýdii a Iónii v 7. století př. n. l. a byly raženy z elektra – přirozené slitiny zlata a stříbra. Později se statéry rozšířily do řeckých městských států, kde se razily především stříbrné statéry jako základní měnová jednotka. Statér byl hojně používán i ve vojenském a obchodním prostředí. Ve 4.–1. století př. n. l. statéry razili i Keltové, kteří je přizpůsobili svému stylu a ikonografii.
- Hmotnost a kovové složení statéru se lišily podle oblasti – např. athénský statér vážil cca 8,6 g, korintský až 12 g.
- Na líci často hlava boha nebo hrdiny, na rubu zvíře, symbol města nebo geometrický motiv.
- Zlaté statéry razili i Makedonci (např. Filip II., Alexandr Veliký) – často s vysokou uměleckou úrovní.
- Keltské statéry byly inspirované řeckými vzory, ale měly abstraktní až stylizovanou podobu.
Význam pro investory a sběratele
- Statéry patří k nejstarším a nejcennějším antickým mincím, zejména ve zlatém provedení.
- Jsou vyhledávané pro historickou hodnotu, umělecké zpracování a materiálovou jistotu.
- Keltské statéry jsou ceněné v evropské numismatice jako doklad kontaktů s antickým světem.
Příklady
- Zlatý statér Filipa II. Makedonského – s hlavou Apollóna a dvoukolovým vozem (biga).
- Stříbrný statér z Korintu – s Pegasem a hlavou bohyně Athény.
- Keltský zlatý statér typu „Rainy“ – stylizovaná hlava a kůň, typický pro západní Evropu.
Zajímavosti
- Statér je jednou z nejdéle používaných mincí starověku – v různých formách více než 600 let.
- Některé statéry se razily i bez nápisů – jen pomocí ikonografie, což ztěžuje jejich přesné určení.
- V moderní numismatice se statéry často objevují v aukcích specializovaných na antiku nebo Kelty.