Tael

Tael (čínsky 两 – liǎng) byla tradiční čínská jednotka hmotnosti, která se historicky používala k vážení stříbra a zlata, a zároveň fungovala jako forma měnového standardu. Tael neměl jednotnou váhu v celém čínském impériu, ale zůstával po staletí základním prostředkem obchodní výměny a účetnictví.

Historie

Původ taelu sahá až do starověké Číny, kde se používal jako měrná jednotka již v období dynastie Chan. Největšího rozšíření dosáhl v období dynastií Ming a Čching, kdy se z něj stal standard pro vážení stříbrných slitků (sycee), které byly základní formou peněz. Existovalo více regionálních variant taelu, které se lišily v hmotnosti – např. kantonský tael (37,5 g), šanghajský tael nebo kupní tael pro daně a clo.

• 1 tael se obvykle dělil na 10 mace a dále na candareens a grains.
• Stříbrné taely (sycee) měly různé tvary – cihličky, boty, ingoty – a byly vyráběny ručně.
• V mezinárodním obchodě byl tael používán při výměně za opium, textil nebo čaj.
• V některých regionech Asie se tael udržel jako jednotka váhy až do 20. století.

Význam pro investory a sběratele

• Stříbrné slitky taelového typu patří mezi vzácné a hodnotné numismatické předměty.
• Jejich hodnota závisí na hmotnosti, čistotě kovu, ražbě, nápisech a místě původu.
• Autentické taely jsou předmětem sběratelského i investičního zájmu, zejména v Asii a na aukčních trzích.

Příklady

• Kantonský stříbrný tael – váha cca 37,5 g, používaný v jižní Číně v 19. století.
• Sycee s vyraženou značkou obchodníka – používané při daňových odvodech nebo jako poklad.
• Tael ve formě ingotu z dynastie Čching – ručně lité a značené slitky stříbra.

Zajímavosti

• Různé typy taelu komplikovaly obchod a vedly k potřebě přepočítávacích tabulek a vah.
• Stříbrné sycee v taelové váze často sloužily jako svatební dary nebo rodinné poklady.
• Tael měl svůj ekvivalent i v dalších kulturách – např. jako thajský baht nebo japonský ryō.