Volatilita

Volatilita označuje míru kolísání ceny aktiva v čase. Vyjadřuje, jak moc a jak často se mění hodnota například zlata, stříbra nebo jiného investičního nástroje.

Historie

Pojem pochází z latinského volatilis – „prchavý, nestálý“. Do finanční terminologie se dostal ve 20. století, zejména s rozvojem kapitálových trhů a statistických metod pro měření rizika. Dnes je běžně využíván v investiční analýze i ekonomických zprávách.

• Vyšší volatilita znamená větší cenové výkyvy – aktivum se může během krátké doby výrazně zhodnotit nebo znehodnotit.
• Nižší volatilita značí stabilnější vývoj cen.
• Ve financích se volatilita obvykle měří jako standardní odchylka výnosů za určité období.
• Používá se k hodnocení rizikovosti – čím vyšší volatilita, tím vyšší riziko i potenciální výnos.

Význam pro investory a sběratele

• Investoři sledují volatilitu, aby mohli lépe řídit riziko – u aktiv s vysokou volatilitou je důležité správné načasování vstupu a výstupu.
• Drahé kovy jako zlato nebo stříbro bývají méně volatilní než akcie či kryptoměny – proto se využívají jako „stabilizátor“ portfolia.
• Sběratelé mohou těžit z volatility u vzácných mincí – pokud dojde k náhlému nárůstu zájmu, cena může výrazně stoupnout.

Příklady

• Zlato má historicky střední volatilitu – prudce kolísá v krizových obdobích, ale dlouhodobě je stabilní.
• Stříbro má vyšší volatilitu než zlato – cena reaguje citlivěji na poptávku v průmyslu i investicích.
• Kryptoměny jsou příkladem extrémně volatilních aktiv – vhodné pouze pro rizikovější investory.
• Mince z limitovaných edic mohou krátkodobě výrazně kolísat v ceně podle poptávky.

Zajímavosti

• V roce 2020 během pandemie COVID-19 zaznamenalo zlato nejvyšší volatilitu za poslední dekádu – investoři masivně nakupovali i prodávali.
• Volatilita se dá i „obchodovat“ – např. prostřednictvím derivátů (VIX index).
• Někteří investoři považují volatilitu za příležitost – pokud jsou schopni odhadnout směr pohybu.